V náročné rallye jsme získali #2 místo ve třídě a #3 celkově, je to pro nás nádherný výsledek a velký úspěch. Druhá posádka Joza/Hrabě šestá příčka za náramného bavení diváků průjezdy. Náš pan Učitel bohužel na technickou závadu odstupuje z pozice předjezdce, naštěstí bez další újmy.
Příprava na závody probíhala ve cvičce, snažil jsem se trénovat přesnou stopu bez kravin okolo, protože na Železky a místního vlčáka je to nutností. Měl jsem dobrý pocit, než proběhla kontrola u pana Učitele a vysvětlení, že nesmím opouštět komfortní zónu, která končí někde kolem 80km/h. Jak vole s tímhle pracovat; to teda nevím, ale dejme tomu. Na závody jsem se moc těšil i díky tomu, že jela celá naše parta.
Najíždění, nebo já už snad dokonce začnu říkat trénování, probíhalo standardně. Pro mě nový formát rallye 2x4RZ byl vítanou změnou a nová RZ1 následně ukázala, jak potřebné je si rozpis dobře připravit. Ostatní RZ nám byly již z ostatních ročníků známe a tak jsem si myslel, že nás tam nic zásadního nepřekvapí, auto nám pan Gajar připravil perfektně, mokré i suché gumy v regálu a tak můžeme startovat. Páteční desetiboj v servisu všichni tak nějak přežili, i ta dokonalá Hruškovice Anton KaapL se vypila, což nechápu, tak hnusné pité jsem snad nikdy nepil (vyjma denaturáku). Na webu KaapL se píše: „Je nutno podotknout, že v palírně Anton Kaapl to umí tak jako nikde jinde.“ – já se pod to klidně podepíšu krví!
Za deštivého počasí startujeme do první Přeloučské RZ, kde nás po pravé zatáčce a rovince čeká nepříjemná situace, kdy silnice je pokryta černým ledem (slitý asfalt) a kontakt s brzdovým pedálem říká, že jedeme na ledu, šlapu zběsile na pedál a řítíme se přímo do auta Luboše Světínského, který je na stejném místě zapíchnutý do příkopu. V posledních metrech se daří auto zbrzdit a otočkou na ručku můžeme pokračovat v našem směru, jako UF! RZ dokončujeme ve větší opatrnosti. Další dvě RZ se nám daří a zajíždíme druhé časy případně pár desetin za R5. V poslední RZ dělám chybu a výlet mimo trať https://youtu.be/g-OMRw3qJNk?t=218 mě trochu sekl přes prsty a nasadil jsem opatrnější tempo. Následoval sevis a zpět na tratě.
Pro druhé průjezdy tratě náhle oschly a my na mokrých gumách pokračujeme, ale na téměř suché silnici. Zlepšující se Luky Macháč nás dohání na rozdíl sekund, ale bohužel mu technika nedovoluje pokračovat a my se usazujeme na třetí pozici, na které si již závod v klidu užijeme až na cílovou rampu.
Pan Učitel na předposlední RZ odstupuje na poruchu zavěšení předního kola. Bohužel se tak děje v nejrychlejší zatáčce na trati, ale díky bravurnímu zvládnutí situace auto v pořádku uklidí na stranu a vše končí naštěstí jen dalšími hodinami a hodinami strávenými na dílně opravou.
Jozič zajel krásný závod, bohužel vyfasoval hned do startu 30 sekund za porušení předpisu o omezení rychlosti při najíždění. On sám byl tím, kdo mě naučil novou funkci v autě „limiter“ a na tuto techniku doplatil, asi nějakou chybou na 20tce či třicítce. Na druhou stranu bylo na posádce vidět, že si závod užili a jejich průjezdy budou jistě velkou ozdobou sestřihů, které začnou plnit Youtube.
Poděkování
To je už klasická nuda, Gajar, Honzík, Markéta, Ondřej, Kovárna, Pepí za stan :-D, Kuba nový servis-man, a audi-man-servis-Gajar-navstevnik-klimatizace-delal-co-nevim-jak-se-jmenuje (David, no).
Extrémní díky ŽENĚ za super-catering, která nás celý víkend krmila a napájela, a dětičkám, že přijely fandit, byla to radost mít vás tam všechny.
Velké poděkování i zcela bezchybného výkonu navigátora Jirky Kaktuse. Nemuset myslet na nic jiného než na RZ je opravdu neskutečně pomocné a vtipy, které vždy přineseš, jsou velkým zpestřením dne. Díky ti panáčku!
Perfektní organizace soutěže, i přes velké nehody (přejeme brzké uzdravení postiženým posádkám), je majstrštykem Marka Šimíka a jeho sladěného teamu. Děkujeme MOC pane řediteli. Blbé kecy některých soutěžících neberte vážně a hoďte za hlavu. Všichni si vaší práce moc cení a váží.
Závěrem
Na Resslově náměstí jsme obdrželi pohárky, poskytnul jsem takový normální rozhovor do televize, na to jsem zvyklej, samo, a jeli jsme domů.
Tímto podnikem moje sezona asi končí a tedy může začít zase příprava na tu další :-D. Věřím, že se Gajdovi auto podaří odladit a bude moct ještě letos někde startovat a Jozič se doufám představí v plné polní na Rallye Kroměříž, nebo snad ne?