Jednou si Vám takhle sedím pohodlně doma u stolu (září 2012), jím již třetí porci vynikajícího dortu, zapíjím pivem a hladinu doplňuji panáky rumu a vodky, a z ničeho nic se otevře na domácí oslavě diskuze nad královskou disciplínou IronMan.
Účastníci těchto triatlonových závodů zvládají 4km plavání ihned po tom 180 km na kole a ihned po tom 42 km běhu. Směji se tomu sportu a začíná různé hašteření s otcem :-).
Ilustrativní fotografie z jednoho takového večírku, aneb Metráček v akci 🙂
Nakonec nacházím na webu kratší variantu triatlonu, která se koná pravidelně každý poslední červencový víkend jen pár kilometrů od naší chaty ve Svojeticích a se svými téměř 120 kg živé váhy se rozhodují tohoto závodu účastnit. Závod je to ryze amatérský a účastní se ho za celou jeho historii vždy od 10ti do 20ti účastníků. Délka je 400m / 12 km / 4km, což jsou porce, které zvládne snad každý.
Do závodu uvrtám nakonec i švagra, který dokončuje téměř bez tréningu, respekt!
Zkrátím to, začínám běhat, plavat, jezdit na kole, nepiji moc pivo, pravidelně jím. Do závodu jsem naběhal 450km, uplaval 90km a na kole najel 550 km, sundal skoro 25kg váhy a závod jsem nyní o víkendu dokončil na 15tém místě.
Z vody jsem vylezl jako čtvrtý, na kole dojel jako pátý, ale na kole jsem se úplně utavil, takže sem skoro nemohl vyběhnout, byť běh jsem trénoval nejvíc. Závod tak trošku zpopularizoval a tak se ho letos účastnilo 52 závodníků – neskutečný! Byl to super zážitek a cíl splněn a to zejména díky neskutečné toleranci a podpoře mé ženy. DEKUJU!!!!!!!!!!!!
A co dál? Příští rok Ironman 70.3 a tady na Vyžlovce 2014 jim trochu víc pocuchám nervy, těm vepředu (společně s manželkou, ségrou, švagrem, Evkou a Martínkem :-))!
Děkuji za fantastický fotky Petra Šálka:
Už asi rozumím Kolerovi, proč je těžké po výkonu podávat rozhovory
